Zámek Slavkov u Brna

Krásný den mé milé,

dnešní příspěvek bude cestovatelský

a zároveň i malinko sentimentální.

O minulém víkendu jsme rodinně navštívili

zámek ve Slavkově u Brna. Já a Anička jsme šly na prohlídku

a manžel se Celinkou na procházku.

Slavkov u Brna pro mě není jen další kulturní památkou, 

ale městem kam jsem chodila do školy, kde jsme si kupovaly

se spolužačkou v restauraci u Bonaparta zmrzlinu,

 malou za Kčs 0,70 a velkou za Kčs 1,40

a pak jsme ji chodily zbaštil do parku zámku. 

Byly jsme přesně ve stejném věku jako je teď Anička,

ach to to letí. 

Slavkov u Brna je město, kterým kráčely dějiny 

a právě při prohlídce zámku jsem si to opravdu uvědomila.

Vstoupila jsem na stejný balkon na kterém stál v 

roce 1805 Napoleon Bonaparte po vyhrané bitvě a promlouval

ke svému vojsku a pronášel památeční slova

" ... když řeknete, že jste bojovali u Slavkova

řeknou toť hrdina"

Napoleon měl o 16 tisíc mužů a o 100 děl méně 

a přesto vyhrál. Tato bitva patří mezi mistrovská díla taktiky 

a je nazývána jako bitva tří císařů ve které padlo mnoho lidí.

V rychlosti jsem zapomněla vyfotit 

hlavní a nejznámější pohled na zámek.

Děkuji Wikipedii za krásnou fotografii.

Prohlídka zámku je moc krásná je to jedna velká obrazárna,

nádherné fresky na stropech a kouzelné lustry.

Jeden ze sálů má kouzelnou akustiku 

a průvodkyně nás vyzvala jestli by si někdo nechtěl zahrát 

na klavír - křídlo. No kdo se přihlásil - naše Aňa.

Hrála úžasně, návštěvníci ji odměnili potleskem.

Anička se učí na keyboard a oproti klasickému klavíru 

je v tom rozdíl, ale zvládla to a odvaha se cení.

Byla jsem na ni pyšná.

Pokud jste dočetli až sem, moc děkuji

a zvu Vás do krásného městečka Slavkov u Brna

je to má opravdová srdeční záležitost.

Mějte se krásně mé milé

a děkuji za Vaše milé komentáře
k předchozímu příspěvku.

Pá Lea